Krkonoše 2011

Začátek naší dovolené patřil Krkonošům, a protože jsem se mnoha lidí ptala, kam se vydat, když máme k dispozici v podstatě jen dva plnohodnotné dny, a nikdo mi moc neporadil, ráda se svěřím, kam jsme se vydali.

DEN 1: "Kozí hřbety"

Proč výlet na Kozí hřbety?

Na Google mapách jsem si vybrala pár fotek výhledů, které se mi fakt líbily.

Zaujalo mne zejména strmé úbočí bez stromů, kamenitá stezka zaříznutá do "hory" a hlavně ty krásné výhledy!

Navíc lze očekávat, že zde nepotkáte takové zástupy turistů, jako na Sněžce. I když soukromí jsme při výstupu určitě neměli, všichni, které jsme potkali, šli směrem dolů.

Mapa cesty ze Špindlerova mlýna na vyhlídku "Krakonoš" - Kozí hřbety

Co stojí za to vědět...

Netrénované babičky a děti s sebou určitě neberte, i když ve směru z kopce jsme potkali několik zdatných turistek v požehnaném věku a se širokým úsměvem na tváři. Asi se smály, jak z nás řine pot, neboť jsme je míjeli uříceni pouze v tričku, zatím co ony se choulily ve větrovkách a vysoko zapnutých mikinách. Dobře vychovaným pejskům se zde určitě líbí. Celé Kozí hřbety jsou ptačí rezervací a tak kočky nechte raději doma. Milovníci přírodních melodií nechť si vyhradí čas na romantické posedávání a naslouchání trilkům, které už dnes uslyšíte málokde.

Moc nás mrzelo, že již v minulosti KRNAP zrušil vrcholovou stezku přímo po Kozích hřbetech. Člověk se musel cítit jako pán hor i větru, když šel pěšinkou, mezi dvěma srázy. Škoda, škoda...viz foto:

Výhledů se ale nabažíte až až. Byla jsem ráda, že Krkonošky byly na naší cestě první a teprve následně jsme se vydali do Alp, mohla jsem si vše podrobně vychutnat a postupně zvykat na ptačí perspektivu. Naše příroda je nezaměnitelná, a pochopila jsem pravý význam přídavného jména "malebný" to je totiž přesně ten výraz, kterým lze naši Českou krajinku popsat.

Co učeného nám poví o Kozích hřbetech Wikipedie?

Před vrcholem

Směřovali jsme na vyhlídku Krakonoš, která je na konci Kozích hřbetů. Mohli jsme si tak užít výhled i na druhou stranu a hezky si prohlédnout profil hor. Musím ale říci, ž emě se nejvíce z celého výletu líbila stezka po úbočí. Dále jsme se mohli rozhodnout, jestli budeme pokračovat na Luční boudu a dál jsme mohli dolů Obřím dolem, nebo to vzít ještě přes Sněžku. Jelikož jsme si ale nechali auto ve Špindlerově mlýně, vrátili jsme se zpátky stejnou cestou. A můžu říct, že jsem ráda, protože obrácené pohledy byly nádherné a ani chvilku jsem se nenudila!

HOtýlek kde jsme bydleli, má v létě skutečně lidové ceny, např. 150.- za noc v jednoduchých pokojích, no neberte to :-D. Také tu bylo spousta maminek s malými dětmi. Okolí přeje krásným procházkám

naše okna

k dispozici jsme měli i venkovní gril, ale nebyl čas na posezení, snad jindy

vybavení pokojíčků